OPPP Vyškov, pracoviště Blansko

Slovníček pojmů

A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

a - předpona sporová označující existenci něčeho, např. alogický
ambi - dvojaký
aberace - odchylka, úchylka od normálního stavu
abreakce - uvolnění vnitřního napětí, odreagování
absence - 1. malý epileptický záchvat; 2. nepřítomnost něčeho
abstrakce - myšlenkový proces vytváření obecného pojmu
abulie - zánik, ztráta vůle, chorobná nerozhodnost (při duševních chorobách)
abúzus - zneužití, nadměrné používání (alkoholu, léků, aj.)
adaptabilita - schopnost přizpůsobení organismu zevním změněným podmínkám. Zhoršená adaptabilita může být obecnější charakteristikou osobnosti.
adaptace - přizpůsobení, nejčastěji používané "adaptace na vyšetření", má vliv a ovlivňuje výsledky
adekvátní - přiměřený, shodný, plně odpovídající něčemu
adenotomie- odstranění zbytnělé nosní mandle
adolescenece - dospívání, mládí, stupnice: prepuberta - puberta - adolescence
afázie - ztráta schoponsti mluvit nebo rozumět řeči, vzniká následkem poškození mozkové kůry
afekt - a/ forma emocionálního projevu (silný, bouřlivý, náhlý, krátkodobě probíhající), b/ ekvivalent emoce
afektivita - citovost, vnímavost vůči podnětům vyvolávající city a emoce. Může být zvýšená nebo snížená.
afektivní dráždivost - zvýšená pohotovost podléhat faktům
afektivní útlum - na silný citový podnět vzniká v mozkové kůře ohnisko vzruchu, které útlumově působí na ostatní části mozkové kůry (např. strach ze zkoušky)
afiliace - potřeba citového kontaktu s druhými, potřeba být jimi emočně přijímán, kladně hodnocen
afonie - ztráta hlasu, neschopnost hlasitě mluvit
agramatismus - neschopnost správně používat gramatických tvarů a větné skladby
agravace - vědomé a úmyslné zveličování příznaků choroby (defektu)
akceptace - přijímání, schvalování
aktivizace - zesílení činnosti, uvedení v činnost, obnovení činnosti
akutní - prudce, rychle probíhající
aktuální - právě probíhající
alexie - ztráta naučené schopnosti číst (při afázii)
altruistický - (postoj) nezištný a laskavý vztah k druhému člověku nebo lidem, nesobeckost
ambice - ctižádost, úsilí vyniknout, životní plány
ambiciózní - ctižádostivý, usilující vyniknout
ambidextr - ten, kdo je schopen používat obě ruce stejně obratně
ambivalence - dvojakost předtav nebo pocitů, současný vztah lásky i nenávisti k někomu. Současné prožívání protikladných pocitů.
amence - zmatenost, pomatenost
amnézie - časově ohraničená ztráta paměti. Příčinou mohou být poruchy vědomí všeho druhu (např. epilepcie, hysterie, otřes mozku, opojení alkoholické, apod.)
analogie - shoda, obdoba, podoba, druh úsudku o shodě jevů na základě shody některých jejích vlastností
analýza - rozklad, rozebrání složitějšího na jdenodušší (rozklad slov na hlásky)
anamnéza - patří mezi diagnostické metody;. O.A. - osobní anamnéza, zkoumavý vypovídá sám o sobě a o svém dosavadním životě. Při vyšetřování dětí většinu těchto údajů uvádějí rodiče. Ve vyšším věku je možná konfrontace se subjektem. Dále se anamnestická data shromažďují od jiných osob; R.A. - údaje o rodině a příbuzných, rodinná anamnéza
anomálie - nepravidelnost, odchylka od pravidla
anomálie vývojová - odchylka menšího stupně týkající se tvarů nebo funkce
anorexie - nechutenství
anorexie mentální - hubnutí psychogenní
antisociální chování - je označení pro rozličná jednání, která jsou podle norem dané společenosti považována za nesprávná, avšak která ještě nejsou trestná. Jsou to např. lži, pračky, podvody a výtržnosti menšího významu
anxiózní - úzkostný
apatie - nevšímavost, lhostejnost k vnitřnímu i vnějšímu dění (ať příjemnému nebo nepříjemnému) k povinnostem. U dění může být apatie za jistých okolností i záměrná, např. ze vzdoru, vyprovokovaná nevhodným výchovným působením, jinak nechtěná apatie je vážným problémem pedagogickým i lékařským.
apraxie - nedostatek nebo ztráta schopnosti vykonat určité úkony v denním životě obvyklé
aprosexie - nemožnost koncentrace (neurózy, deprese, stavy po otřesu mozku, různé organické poruchy a pod.)
artikulace - vyslovování, článkováýní hlásek
ascendentní - stoupající, vzestupný ascendentní průběh adaptace - zlapšující se
asfyxie - dušení z nedostatku kyslíku (významné při lehkých dětských ancifalopatiích LDE, LMD)
asimilace - připodobňování hlásek
asociace - sdružování psychických představ. Víceméně trvaké spojení mezi dvěma nebo více psychickými obsahy (pojmy, představami), jehož základem je dočasný nervový spoj. Existence takového spojení je základem toho, že opětovné vyvolání jednoho z psychických zážitků za určitých podmínek má za následek objevení se druhého nebo jiných s ním spojených psychických zážitků.
asociální chování - takové, které neodpovídá společenské morálce a jejím normám, ale nedosahuje ještě intenzity ničení hodnot. Je orientováno ve svých důsledcích proti osobě původce,který se těmito projevy vylučuje ze společnosti, nevystupuje ještě proti ní.
aspirace - snaha po vyniknutí nebo uplatnění, úsilí o získání něčeho nebo dosažení něčeho. Cíle, výkony, kterých touží jedinec dosáhnout
astenie - slabost tělesná
astenický - slabý, malátný, ochablý, (štíhlý typ)
astenická osobnost - člověk přehnaně vnímavý, nesmělý, ostýchavý, bázlivý, nerozhodný, pochybovačný apod.
ataxie - nesoulad pohybu, porucha hybnosti
atonie - ochablost, snížení normálního napětí
audiogram - grafický záznam stavu sluchu při audiometrickém vyšetření
audiometr - elektroakustický přístroj k vyšetření sluchu; audiometrie - vyšetřovací metoda
autistická reakce - je útěk od zraňujícího zážitku do denního snění a fantazie
autistické myšlení - je takové myšlení, jehož obsahem jsou fantazie, které nemají vztah ke skutečnosti. Nedbá na logiku, nebere si poučení ze zkušenosti, často se značně liší od reálných možností. Většinou se přemýšlí o nesplnitelných přáních. Ve slabší intenzitě poměrně častá forma myšlení uzavřených jedinců v dospívání.
autistický - mlčenlivý, nereagující, zahleděný

bagatelizace - zlehčování, zmírňování, oslabení reaktivního emočního stavu
balbuties - koktavost, neuróza řeči, při níž je plynulost řeči porušována křečovitými stahy artikulačního svalstva, které mohou být škubavé (forma klonická) nebo napínavé (forma tonická), často se vyskytuje kombinace dvou forem
betacismus - vada výslovnosti hlásky - b -
brady - z řeského bradys - pomalý, zdlouhavý, lenivý
bradypsychismus - zpomalení celkového tempa duševní činnosti, pomalá duševní reaktivita
breptavost - /tumultus sermonis/ - porucha řeči vyznačující se rychlým tempem s následným komolením slov

cannabismus - toxikomanie, požívání hašiše
CNS - centrální nervová soustava

debilita - slabost, zaostalost duševní, rozumová, slabomyslnost
degenerace -zvrhnutí, vývojový ústup
deltacismus - nesprávná výslovnost hlásky - d -
demence - úbytek nebo ztráta již získaných rozumových schopností (úraz, nemoc)
depistáž - cílené vyhledávání postižených nebo ohrožených dětí
depravace - zvrácenost, mravní úpadek, zpustlost, změna k horšímu
deprese - duševní stav charakterizovaý smutnou, sklíčenou náladou a celkovým utlumením, zpomalením téměř všech duševních i tělesných procesů. Může dýt kritické při zkoušení, je třeba pátrat po příčinách, zvláště jedná-li se o dlouhodobý jev (pro dětský věk netypické)
deprivace - strádání
deprivace psychická - nedostatek kladných citových senzorických, sociálních podnětů v ranném dětství. Má rozhodující vliv na citový život individua a všechny jeho citové vztahy.
des - ve složených cizích slovech značí opak nebo zrušení toho, co znamená základní slovo (desenzibilace - odstaňování přecitlivělosti)
descendentní - sestupný, sestupující descendentní adaptace - zhoršující se
deteriorace - úbytek, ztráta
deteriorace paměti - (eventuelně jiných schopností) tj. patický úbytek paměťových schopností organického původu zpravidla postupující a nezvratný nebo zvratný jen částečně. Bývá součástí demence.
determinace - ovlivnění ve smyslu zásadního určení
dezintegrace osobnosti - narušení stálosti osobnosti v čase a její odolnost vůči rušivým podnětům, rozpolcení
diference - rozdíl, různost (rozlišování hlásek)
dificilní - nesnadný, obtížný, nesnadno uskutečnitelný
dificilní chování - lehčí poruchy chování
dis - předpona cizích slov značící roz - opak, zápor, např. disharmonický - neshoda, nelibozvučný
disharmonický - nesouladný, nerovnoměrný
dismulace - zatajování, zastírání, zapírání, příznaků choroby, případně určitého chování. Simulace - předstírání
diskrepance - nepoměr, nesoulad, nesouhlas, rozpor, podstatný rozdíl
dispozice - tendence, předpoklad k určitému chování, zahrnuje rysy, schopnosti, vlastnosti, návyky a pod.
DK - dolní končetina
DMO - dětská mozková obrna
dominance - sklon ovládat druhé, opakem je submise
dominantní - a/ převládající, b/ sebevědomý, přikazující, prosazující svá stanoviska silou
DPA - dětská psychiatrická ambulance
DPL - dětská psychiatrická léčebna
dys - předpona značící obtížnost, poruchu, vadnost, často dává slovu záporný význam
dysartrie - porucha koordinace mluvního výkonu - artikulace, příčinou je porucha na některé části motorického analyzátoru
dysfázie - vývojová nemluvnost(dříve alálie)
dysfonie - hlasová porucha (dětská chraptivost). Vzniká následkem hlasového přepínání
dysfunkce - poškozená, porušená činnost
dysgrafie - vývojová porucha psaníoslabená schopnost pro psaní
dyskalkulie - strukturální porucha matematických schopností
dyslálie - vada výslovnosti - patlavost
dyslálie multiplex - mnohočetná patlavost, která postihuje většinu hlásek spolu s redukcí hláskových skupin
dyslexie - vývojová porucha čtení, oslabená schopnost pro čtení
dysortografie, dysgrafie - zvláštní porucha psaní, která často bývá s dyslexií sdružena
dyslogie - nelogičnost mluvního projevu. Vyskytuje se jako symptom některých duševních chorob
dysortografie - oslabená schopnost zvládnout gramatické formy při psaní

echolálie - bezděčné mimovolní opakování slyšených koncových slabik, slov, mluvních taktů, celých vět pronášených druhou osobou
eklampsie - závažná komplikace v těhotenství, projevující se hlavě křečemi
emoce - city, afekty, často jsou chápány jako ekvivalenty
emoční labilita - je charakterizována emočními stavy rychle vznikajícími i na slabé podněty. Emoční stavy se však rychle tlumí a střídají. Může se vyskytovat při organickém poškození centrální nervové soustavy u hysterických osob
empatie - v cítění, schpnost odhadu aktuálních prožitků druhých osob. Může být vysoká nebo nízká
empirie - zkušenost
encefalopatie - je souhrnné označení pro veškeré choroby mozku
endogenní - vnitřní, vyvolaný z vnitřních příčin organismu
enkopréza - nedržení stolice. Ve vyšším (školním) věku může být příznakem neurózy, jindy schválností - protestní reakce, avšak může mít i organickou příčinu
enuréza - je bezděčné pomočování častěji noční než denní. Nejčastější příčinou bývají poruchy ústřední ervové soustavy, jindy poruchy močového ústrojí, regulace vody, popřípadě i noční epil. záchvat
EPI - epilepsie, epileptický
epilepsie - vážné psychické onemocnění vyznačené často opakováním záchvatů s bezvědomím, pořípadě s křečemi bez zřetelné příčiny. Léčení je záležitostí psychiatrickou. Pedagogog by měl věnovat pozornost stavům zahledění, výskytu neúčelných pohybů a upozornit na ně
eretický - vzrušený, chorobně nervově dráždivý
etiologie - nauka o příčinách, které mohou vyvolat v organismu chorobné jevy a úchylky. Tyto příčiny jsou velmi četné a jsou buď zevní nebo vnitřní. Někdy se obojí kombinují.
euforie - dobrá pohoda, rozjařenost
exces - výstřelek , nemírnost, vybočení mezí
excitace - vzrušení, podráždění
exogenní - vnější, zevního původu, přeneseně v psychologii i padagogii vnější vlicy, vlivy prostředí
explorace - je metoda individuálníko hlinického rozhovoru, která mí za úkol odhalit nebo blíže osvětlit příčiny a stavu nebo výkonu jedince, jejich pozadí a pod.
explorovaný - vyšetřovaný
extrovert - je člověk, který zaměřuje svoji psychickou energii na vnější svět, na vnější objekty a činnost. Je otevřený vůči okolí, ochotný, bezstarostný, důvěřivý. Dovede se snadno orientovat v různých situacích, snadno navazuje vztahy s lidmi, je společenský. Opakem je introvert.

facilitace - usnadnění
fenotyp - typ získaný v průběhu individuálního vývoje (např. fenotypický pravák - tj. jevící se jako pravoruký). Viz genotyp.
fissura - rozštěp
fixace - upevnění, ustálení, ulpění
flexibilita - ohebnost
fluktace pozornosti - je periodické střídání oslaení a zesílení pozornosti, tj. odklon a návrat k témuž objektu
fobie - neodůvodněná obava z nějaké, často velmi specifické věci nebo situace. Např. ze zvířat - zoofobie.
foném - hláska, která má rozlišovací funkci
fonematický sluch - sluch na vnímání řeči a jejich hlásek
foniatr - odborný lékař, zabývající se poruchami hlasu, řeči a sluchu a jejich léčením
foniatrie - lékařský obor
frenulotomie - protětí jazykové uzdičky
frustrace - zmarnění, zmaření. Vyjadřuje zvláštní situaci, v níž se nachází motivované individuum, jež směřuje k určitému cíli, ale jehož cílené aktivity jsou přitom nějakou překážkou blokovány. Moderní psychologie zdůraznila a potvrdila velký význam frustrace, zvláště frustrace některých životních potřeb člověka, které se často stávají základem takových reakcí, jako je agresivita, hostilita, deprese a pod.
frustrační tolerance - míra odolnosti individua vůči frustraci
fyziologický - normální, přirozený

gammacismus - vadná výslovnost hlásky -g-
genotyp - původní, vrozený typ, souhrn dědičných znaků. Protikladem je tzv. fenotyp.
generalizace - zevšeobecnění, získání obecných pojmů a zákonitotí vyloučením společenských podstatných znaků z jednotlivých případů.

habitus - souhrn zjevných vastností považovaných za návyk, celkový vzhled a složení těla /používá se též v typologii/
hemi - jako předpona značí polovinu - půl (hemisféra = polokoule)
hereditální - dědičný
HK - horní končetina
hospitalizace - umístění nemocného v nemocnici nebo léčebném ústavu.
hyperprotektivní - (typ výchovy) - nadměrně ochraňující
haló - efekt - tendence být při utváření dojmu nebo úsudku o nějaké určité charakteristice jedince ovlivněný všeobecným dojmem, kterým na nás jedince zapůsobil.
hostilní - (postoj, chování) - nepřátelský
hotentotismus - těžká firm patlavosti, při které se nahrazují souhlásky většinou hláskou "T" , samohlásky bývají nejasné.
hyper - v cizích slovech značí nižší stupeň, podřadnost, pod (hypokinéza - snížená schopnost pohybu)
hyperfunkce - nadměrná činnost některého orgánu
hypersenzitivní - nadměrně citlivý, přecitlivělý
hypobulie - oslabená vůle
hypofunkce - snížená činnost určitého orgánu
hypomnezie - vývojově podmíněné, trvylé snížení paměťových schopností buď cenkově nebo částečně (zejména v paměti pro logické obsahy) najčastěji jako součást oligofrenie nebo těžké výukové a výchovné zanedbanosti. Pro defekty získané se používá častěji termínu deteriorace.
hypoxie - relativní nedosatek kyslíků ohrožující funkce tkání

chiticismus - vada výslovnosti hlásky -ch-
chronický - vleklý, trvalý

I - ikterus (žluté zabarvení pokožky)
identifikace - ztotožnění se s někým jiným, s jeho představmi, zájmy apod. (např. čtenář s postavou knihy)
impuls - popud, ponět, náhlý nepotačitelný projev jednání, často nepřiměřený situaci
impulsivita - /-vní/- neodůvodněný z vnitříního nátlaku vznikající, náhlá, neuvážený
ianktivita - nečinnost, klid, nepřesná reakce na normální podráždění (snížení reaktivity)
indiference - lhostejnost, netečnost, nevšímavost, vlažnost
indikace - léčebný příkaz /určení, užití/ určitého souboru opatření k léčebnému postupu nebo zákroku
infantilní - dětský, dětinský, vývojově nezralí
inferiorita - podřadost, méněcennost, zaostalost
ihibice - útlum, potlačování
inkontinence - neschopnost něco udržet, potlačit, ovládnout
instabilita - motorická i /projevy pohybového neklidu, snížené pohybové zručnosti, nesoustředěnosti/
- osobnosti /nižší trvalost zaměřenosti osobnosti/
insuficience - nedostatečnost, selhání činnosti
intaktní - nedotknutý, neporušený
integrita psych. procesů - jednota a soulad psych. funkcí, zajišťuje přiměřenou adaptaci
inteligence - celková kapacita individua, jednat cílevědomě, myslet racionálně a jednat účelně ve svém prostředí
inteligence - stupnice: značně nadprůměrný > nadprůměrný > mírně nadprůměrný > průměrný > lehká mentální retardace > střední mentální retardace > těžká mentální retardace > hluboká mentální retardace
interakce - vzájemné působení dvou nebo více činitelů /sociální interakce/
interdentální -mezizubní, mezizubně tvořená hláska
introverse - /-rsus/ - dovnitř obrácený, uzavřený, zatajování, skrývání určitých duševních stavů a rozpoložení. Většinou obecný rys, vlastnost osobnosti, jedna ze základních forem osobnosti
introvert - povahový typ s převahou vnitřního života
ireparabilní - nenapravitelný

jotacismus - vadná výslovnost hlásky -j-

kappacismus - vadná výslovnost hlásky -k-
kognistivní - poznávací
kompenzace - vyrovnávání pocitu méněcennosti nepřiměřenou touhou po vyniknutí v jiném směru. Jedná se o vyrovnávání nedostatku, poškození domělého případně faktického.
komplex méněcennosti - /pocot méněcennosti/ trvalý zneklidňující pocit jedince, že v některých svých vlastnostech zaostává za jinými lidmi. Příčinou mohou být některé tělesné vady, výraznější tělesné odlišnosti např. ve vzrůstu, váze nebo některé jiné domělé nebo i skutečné nedostatky.
kumunikace - /ve skupině/ předávání informací, sdělení, zpráva, oznámení
konfabulace - smyšlenka, výmysl, vyprávění smyšlenek může být jao projev chorobné poruchy paměti, chorobná obrazotvornost. K. může být: a/ patologická b/ vývojová
konformita - rovnost, shoda, souhlas, přizpůsobení
konformní - shodný, souhlasný, odpovídající. Je charakteristikou osobnosti či lidského jednání
konstelace - /rodinná/ znamená sestavu výchovného prostředí v němž dítě vyrůstá a je vychováváno. Úplnná rodinná k je představována oběma rodiči a vce dětmi.
konstituce - souhrn povahových a tělesných znaků jedince /vrozený základ povahy/
kontraindikace - vyloučení některých léků nebo léčebných postupů při určitých chorobách nebo při určitém stavu nemocného. Ve výchově - vyloučení určitých výchovných metod, postupů, postojů při řešení výchovných problémů s určitým dítětem.
korelace - vzájemný vztah, nutná vzájemná souvislost. Závislost změny jednoho prvku např. chování na změně jiného prvku.
kumulace - hromadění, nahromadění

L - levý, levá
labilita - vratkost, kolísavost, nestálost /citová labilita/
lambdacismus - vadná výslovnost hlásky -l-
latence - skrytost, utajenost, průběh něčeho bez vnějších příznaků, skrytý průběh např. některých fyziologických dějů
lateralita - nadřazenost párových orgánů i finkcí jedné strany těla. Znakem laterality je přednostní /nikoli výhradní/ užívání orgánů jedné strany. Přednostně užívaný orgán je orgán vedoucí /oko, ruka/.
laterální - boční
LDE - /lehká dětská encefalopatie/ - ekvivalentní ozančení LMD /lehká mozková dysfunkce/. Lehčí vývojové poškození mozkových funkcí - je příčinou především výchovných obtíží. Příznaky zejména ve škole: snížení pohybová obratnost v tělesné výchově, snížená úroveň písma a kreslení, pohybový neklid, nesoustředěnost, zvýšená živost.
LMD - lehká mozková dysfunkce
LH - levá hemisféra
logofobie - strach před řečí, vyskytuje se např. jako jedna z příčin koktavosti
logopedie - nauka o fyziologii a patologii dorozumívacího procesu, prevenci a ošetřování jeho poruch, vědní obor, jehož předmětem je výchova řeči

maladaptace - sociální maladaptace - snížená schopnost začlenit se přěřeně do kolektivu. Mal - ve složeninách značí špatný, nesprávný.
malformace - znetvoření, zdeformování, vrozené
maturace - zrání, dospívání
mentální retardace - /oligrofrenie/ slabimyslnost, duševní zaostalost. Týká se celé osobnosti se zvláštním postižením rozumových schopností. Na rozdíl o d demence se rozvíjí již od dětského věku. Příčinou poškození a onemocnění mozku, celkové onemocnění, dědičné vlivy, poškození plodu nebo poškození během porodu.
mikce - močení
mluvní negativismus - oněmění přecitlivělých dětí ze strachu
mogilálie - forma dyslálie, při níž je hláska kterou dítě nedovede vyslovit, vynechávána
mutismus - neschopnost mluvit. Jestliže dítě z nějakého důvodu nemluví, ač by mohlo hovořit, označuje se tato vada jako mutismus. Vzniká obačejně po duševním traumatu a rozlišuje se mutismus všeobecný, kdy dítě nemluví s nikým, a mutismus výběrový /elektivní/, kdy mluví jen s některými lidmi.

neadekvátní - nepřiměřený, plně neodpovídající něčemu; adekvátnost - nepřiměřenost, shoda. Neadekvátní čin, jednání - čin nepřiměřený dané situaci.
negativismus - syndrom chování projevující se odmítavým chováním na vnější podněty od jiných osob
nekorektní psaní - časté u leváků - neodpovídá sklon tužky, papíru, postavvení ruky
niveau - úroveň
noxa - škodlivina

OA - osobní anamnéza
ontogenetický vývoj - je vývoj individuálního života jedince od početí do smrti
onychfagie - okusování nehtů /často neurotický příznak/
osobnost - je v psychologii pojen pro organizovaný celek duševního života vázaný na jedince
OŠD - odklad školní docházky
OVŘ - opožděný vývoj řeči

pato - značí vztah k nemoci, nemocnosti
palatolálie - vývojová vada řeči provázející vrozený rozštěp patra
paměť - ja vlastností organismu, resp. jeho nervového systému, záležející v uchování poznatků
pantomimika - složenina panto - vše, mimika .přirozený odraz duševního stavu. Souhrn výrazových pohybů obličeje.
paralálie - forma dylálie, při níž je obtížná hláska nahrazena hláskou jinou, snazší
pavor nocurnus - noční děs
percepce - vnímání, chápání
perinatální fáze - týkající se období do 10 dnů po porodu
permisivní - přijímací, přívětiví, neodporující, povolný
perseverace - setrvačnost, ulpívání, opakování tématu /v řeči, myšlení /
persuace - /-sivní/ - přemnlouvání, přesvědčování, poučovíní
píďalkování - pohyb kojence po bříšku s přitahováním rukou a zvedání zadečku
pivotování - otáčivý pohyb kojence po bříšku
PKS - porucha komunikačních schopností
PLO - pravolevá orientace
PH - pravá hemisféra
PMV - psychomotorický vývoj
postnatální fáze - období vývoje dítěte po narození
pozice - /ve skupině/ - postavení jedince ve skupině z hlediska jeho uznání ostatními členy skupiny
pozornost - /prosexie/ - je zaměřenost a soustředěnost psychické činnosti na určité profesionální uplatnění
preference - upřednostňování
prenatální fáze - období před narozením
profesionální zájmy - okruh zájmů týkajících se zaměření na budoucí profesionální uplatnění
projekce - v psychologii - promítání vnitřních stavů /často nevědomých/ tj. vlastní přání, motivy, emoce jiným osobám
protahovaný - prodloužený, dlouhotrvající /např. porod/
pseudo - jako předpona v cizích slovech značí klamný, nepravdivý, lživý, vymyšlený
psychopatie - typ abnormální osobnosti, trvalá povahová změna hraničící nebo překračující normu. Psychopatií ozančujeme povahové odchylky těžšího a trvalého rázu, mající nepříznivý vliv na sociální adaptaci.
psychóza - duševní nemoc, choromyslnost. Péče o psychotické dítě je výhradně lékařskou záležitostí, nelze upravovat ani usměrňovat ve vyučovacím procesu.

RA - rodinná anamnéza
racionální - rozumový, rozumem chápaný a odůvodněný, vycházející z rozumové úvahy
reedukace - převýchova, souhrn speciáoních postupů, kterými se zlepšuje a zdokonaluje v postižených oblastech edukace - výchova
regrese - ústup, návrat na nižší stupeň vývoje. V psychologii /případně pedagogice/ znamená případ nepřiměřené reakce, kdy např. dospělí jedná jako dítě apod.
represe - potlačení, zabránění, omezení
represivní - potlačující, zabraňující, omezující
retardace - zpomalení, váznutí, zpoždění, zaostávání, nař. rozvoje duševního života vlivem mozkových chorob, úrazů, nevhodného prostředí aj.
reverzibilní - zvratný, vracející se
rezidium - zbytek
rezistence - odolnost
rigidita - tuhost, nepoddajnost
rinolálie - patologicky změněná /snížená n. zvýšená/ nosovost, čímž se řeč stává zvukově nápadnou
RMO - raná mozková obrna; ekv. RMDO - raná dětská mozková obrna; DMO - dětská mozková obrna. Porucha řízení hybnosti a jiných centrálních funkcí z postižení mozku v nejrannějším dětství. Příčiny RMO jsou buď prenatální nebo perinatální /převážně asfyxie/, dále abnormální porody, raně postnatální. Jinou etiologickou skupinou jsou nedonošené děti a přenošené děti s nedostatečnou saturací /nasycením/ kyslíku v krvi.
rotacismus - porucha výslovnosti hlásky -r-
rotacismus Bohemicus - porucha výslovnosti hlásky -ř-
rotacismus velární - zadopatrová, měkkopatrová výslovnost hlásky -r-

SAS - sluchová analýza a syntéza
senzitivita - vnímavost, citlivost, schopnost vnímat citové a smyslové podněty
senzibilní - citlivý, citový, vnímavý
senzorický - smyslový, zasahující smysly, podněcující činnost smyslových orgánů
sigmatismus - vadné vyslovování sykavých hlásek /sykavek/, šišlavost
simplexní - jednoduchý
simulace - vědomé předstírání příznaků nemoci apod.
sinistrolateralita - levostrannost, nejčastějo používané jako levorukost. Dextrolateralita - pravostrannost
socializace - proces společenské kultivace člověka
somatický - týkající se tělesného vývoje
spontaneita - samovolné, vnějšími okolnostmi neovlivnitelné chování, samovolnost, dobrovolnost
stenický - spokojený, dobře laděný
stimulace - podněcování, vzpružený, povzbuzující činnost
sub - v cizích slovech značí pod - dole, dolní, níže
super - předpona v cizích slovech značí nadměrnost, přehnanost co do množství nebo jakosti
susp. - suspektní, podezřelý, pravděpodobný
SVPU - specifické vývojové poruchy učení

tachypsychický- chorobně zrychlený, překotná duševní aktivita
taktilní- dotykový nebo také hmatový
temperament- souhrn psychických vlastností, které určují rychlost průběhu duševního dění a jednání člověka. V podstatě některé faktory výchovy mohou měnit projevy temperamentu, existují však prokazatelné vrozené dispozice pro temperament,které v průběhu vývoje se jen obtížně přetvářejí ve vlastnosti opačné. Existuje několik teorií temperamentu a typologií.
tenze -tlak, napětí, nelibá emoce
tomulus sermonis - brebtavost, porucha řeči vyznačující se především rychlým tempem s následným komolením slov
tonus - napětí (např. svalstva)
tonzilektomie - vypětí krčních mandlí
tonzily - krční mandle
torpidní - ztrnulý, ztuhlý, netečný
trauma - čili rána nebo úraz. Je to každý nežádoucí a nečekaný násilný zásah do organismu z vnějšku.
tréma - je stav úzkosti podmíněný strachem z posouzení druhými lidmi. Při trémě je utlumena schopnost přesně logicky myslet a jednat, slábne sebeovládání a snižuje se výkon.
tremor - třes, chvění

vegetace adenoidní - zbytnění nosohltanové mandle
vox sibilans - šeptané slovo při vyšetřování sluchu, řeči
V.S. - pravděpodobně

ZPS - zkratka pro změněnou pracovní neschopnost
zralost školní - jev v podstatě biologický, podmíněný maturací nervového systému, a tedy do značné míry závislý na věku dítěte. Požadavek dovršeného šestého roku při vstupu do školy je nutno považovat za minimální. Nedostatečná mentální, povahová, sociální a pracovní připravenost pro školu má většinou za následek neprospěch, který působí traumaticky na pocit sebevědomí a vede ke ztrátě sebedůvěry. V některých případech má za následek i neurotizaci dítěte a nejrůznější formy regresivního chování. Školní zralost posuzuje pediatr a psycholog, v případě potřeby je možné odložit povinnou školní docházku o jeden rok.
žargón - vokalizace podobná řeči (žvatlání)

Zpracoval kolektiv pracovníků Speciálně - pedagogického centra Blansko, Pedagogicko - psychologické poradny Blansko, Pedagogicko - psychologické poradny Boskovice, 1997

.
Čas: .